Zemřel Vám někdo blízký při dopravní nehodě? Víte, že máte právo na peněžní náhradu za Vaše duševní útrapy?
Rodinné a sociální vztahy mezi manžely, partnery, rodiči a dětmi, mezi sourozenci či jinými blízkými osobami jsou velice individuální až intimní záležitostí. Tyto vztahy jsou jistě jedny z nejsilnějších mezilidských vztahů a citových pout. Zákonodárce proto předpokládá, že úmrtí blízké osoby, či závažný zásah do jejího zdraví, může u blízkých osob vyvolat duševní trauma, morální újmu, zasáhnout do jejich běžného života. Osoby blízké sice nejsou přímou obětí škodní události (dopravní nehody), jsou však v postavení tzv. sekundárních obětí. Taktéž jim náleží nárok na kompenzaci jim vzniklé morální újmy, tzv. duševních útrap, a to v podobě zadostiučinění v penězích. Předpokladem je, že duševní útrapy vznikly v důsledku smrti nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví blízké osoby.
Jak se však vyčísluje náhrada duševních útrap tak, aby plně vyvážila utrpení pozůstalých? S účinností tzv. nového občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. (dále jako „občanský zákoník“), došlo k opuštění dosavadní úpravy jednorázového odškodnění za škodu usmrcením, které pozůstalým náleželo (např. pozůstalé manželce náleželo jednorázové odškodnění ve výši 240.000,- Kč). Taktéž došlo i k rozšíření o případy, kdy je oběti způsobeno zvlášť závažné ublížení na zdraví. Nyní jsou duševní útrapy upraveny v ustanovení § 2959 občanského zákoníku a zákonem není stanovena paušální částka odškodnění duševních útrap osob blízkých. Dle ustanovení § 2959 občanského zákoníku má peněžitá náhrada plně vyvažovat vzniklé utrpení či se stanovit podle zásad slušnosti. Na první pohled je toto vymezení velmi neurčité a mohly by vznikat situace, kdy v obdobných případech budou sekundární oběti odškodňovány rozdílně. Byť jsou sociální vztahy a citová pouta mezi osobami jedinečné a nelze je zobecňovat, Nejvyšší soud ČR se již několikrát ve své judikatuře vyslovil ke sjednocení výše tzv. základní částky náhrady duševních útrap, a to právě z důvodu, aby nedocházelo k nedůvodným rozdílům v obdobných případech.
Základní částka pro pozůstalé
Jaká je tedy základní částka, která náleží pozůstalým? Dle Nejvyššího soudu ČR má základní částka pro nejbližší osoby být vypočtena jako dvacetinásobek hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.
Pro konkrétnější představu v roce 2019 činila tato hrubá měsíční nominální mzda částku ve výši 34.125,- Kč, základní částka pak činí 682.500,- Kč.
Modifikace základní částky
Tato základní částka slouží jako výchozí bod, kdy je následně třeba přihlédnout k dalším kritériím odůvodňující zvýšení či snížení této základní částky. Jedná se o kritéria jak na straně pozůstalé osoby, tak na straně škůdce (viníka dopravní nehody). U pozůstalého se přihlíží k věku pozůstalého a zemřelého, intenzitě jejich vzájemných vazeb, otázce hmotné závislosti pozůstalého na zemřelém, tomu, zda byl poškozeným očitým svědkem dopravní hody či jakým způsobem se o ní dozvěděl nebo k případnému poskytnutí jiné satisfakce. Okolnostmi, které se posuzují na straně viníka dopravní nehody, jsou forma a míra jeho zavinění dopravní nehody, chování po dopravní nehodě, jeho postoj k celé události (zda vyjádřil lítost, omluvu, snažil se pozůstalým poskytnout nějaké finanční plnění), jeho majetkové poměry a taktéž dopad události do jeho duševní sféry.
Tato základní částka slouží jako výchozí bod, kdy je následně třeba přihlédnout k dalším kritériím odůvodňující zvýšení či snížení této základní částky. Jedná se o kritéria jak na straně pozůstalé osoby, tak na straně škůdce (viníka dopravní nehody). U pozůstalého se přihlíží k věku pozůstalého a zemřelého, intenzitě jejich vzájemných vazeb, otázce hmotné závislosti pozůstalého na zemřelém, tomu, zda byl poškozeným očitým svědkem dopravní hody či jakým způsobem se o ní dozvěděl nebo k případnému poskytnutí jiné satisfakce. Okolnostmi, které se posuzují na straně viníka dopravní nehody, jsou forma a míra jeho zavinění dopravní nehody, chování po dopravní nehodě, jeho postoj k celé události (zda vyjádřil lítost, omluvu, snažil se pozůstalým poskytnout nějaké finanční plnění), jeho majetkové poměry a taktéž dopad události do jeho duševní sféry.
Prokázání blízkého vztahu
K úspěšnému přiznání náhrady za duševní útrapy je třeba popsat a prokázat intenzitu vztahu mezi pozůstalým a zemřelým, a to na základě rodných listů, společných fotografií a tzv. vzpomínkového dopisu, ve kterém pozůstalý popíše vztah, který jej se zemřelým pojil apod.
Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, občanský zákoník rozšířil nárok blízkých osob na náhradu duševních útrap v případě, že bylo oběti způsobeno zvlášť závažné ublížení na zdraví. Zákon konkrétně neuvádí, co přesně se za zvlášť závažné ublížení na zdraví považuje, ale jedná se např. o zmrzačení, ztrátu důležitého tělesného orgánu, zohyzdění, dlouhotrvající onemocnění, stav kómatu apod. V případě, že osoby blízké, tuto způsobenou újmu pociťují jako újmu jim vlastní, mohou taktéž požadovat náhradu duševních útrap. Duševní útrapy mohou v některých případech dosahovat takové intenzity, že se mohou vyvinout až v psychické onemocnění. V takovém případě jde již o újmu na zdraví, která se řeší samostatně na základě jiných pravidel a jsou s ní spjaté i jiné nároky, např. i ztráta na výdělku.
Je samozřejmé, že ztrátu blízké osoby nemůže žádná finanční částka nahradit a ani tuto ztrátu nelze plně kompenzovat penězi. Věříme, že Vám pomůžeme získat finanční odškodnění, které by alespoň částečně pomohlo zmírnit utrpení a tuto nelehkou životní situaci spojenou s tragickou ztrátou blízké osoby.
Pokud budete potřebovat pomoci v této nelehké situaci, tak se neváhejte na nás obrátit například na e-mail info@autocrashinfo.cz nebo pomocí kontaktního formuláře v kontaktech.
